„The Return of the Giant Hogweed“

Tento článek pojednává o písni. O rostlině viz Bolševník velkolepý.

„The Return of the Giant Hogweed“ je píseň anglické rockové skupiny Genesis, třetí skladba jejich třetího alba, Nursery Cryme (1971). Vypráví, jak viktoriánský cestovatel přiveze bolševník velkolepý z ruských kopců do Královské botanické zahrady v Kew a jak rostlina unikne, rozšíří se a ohrozí lidstvo.¹ Píseň následovala rostlinu až do vědecké literatury.²

Pozadí

Píseň byla kolektivní skladbou pěti členů skupiny: Petera Gabriela, Steva Hacketta, Mikea Rutherforda, Tonyho Bankse a Phila Collinse.¹

Studie z roku 2024 ji spojuje s létem 1970, kdy britské noviny referovaly o dětech popálených bolševníkem velkolepým. The Lancet zveřejnil 4. července poznámku o rostlině a dva edinburští lékaři popsali její rizika v British Medical Journal o týden později.¹³⁴ Táž studie vidí i vliv románu Johna Wyndhama Den trifidů (The Day of the Triffids, 1951), jehož vypravěč má podezření, že chodící rostliny byly vyšlechtěny v Sovětském svazu.¹

Obsah

Vyprávění sleduje rostlinu od jejího objevení cestovatelem přes její prezentaci v Kew, únik do krajiny až po vítězství nad každým pokusem o její zničení. Závěrečná část, na obalu alba nadepsaná „The Dance of the Giant Hogweed“, končí vykřičeným latinizovaným množným číslem vědeckého jména rostliny.¹povstání, které žádný herbicid nezastavil

Příběh se drží blízko historie rostliny, až na jednu licenci. Bolševník velkolepý byl na semenném soupisu v Kew už v roce 1817, dvacet let předtím, než na trůn nastoupila královna Viktorie, takže „viktoriánský“ cestovatel dorazil o něco později.¹

Vydání a přijetí

Nursery Cryme se při vydání do hitparády nedostalo. Do britské albové hitparády vstoupilo až 11. května 1974, kdy dosáhlo 39. místa, a na jediný týden se vrátilo v březnu 1984.⁵ Živá verze písně, nahraná v Manchesteru 24. února 1973, vyšla na albu Genesis Live (1973).¹

Ve vědecké literatuře

Standardní monografie o rostlině, Ecology and Management of Giant Hogweed (2007), otiskuje verše z písně jako motta v záhlaví svých kapitol.² Kapitola o historii invaze jedním z nich začíná.⁶ Závěrečná kapitola knihy začíná připomenutím písně a popisuje rostlinu jako „bulvární archetypální rostlinný invazor“.²

Další díla

Rostlina se objevila i v beletrii, mimo jiné v románu Felice Holmanové The Escape of the Giant Hogstalk (1974), znovu vydaném jako The Escape of the Giant Hogweed (1978), a v detektivce Charlotte MacLeodové The Curse of the Giant Hogweed (1985).¹ O její pozdější kariéře v ruském a polském umění a divadle viz Bolševník Sosnovského § V kultuře.

Viz také

• Bolševník velkolepý § V kultuře
• Hogquote

Footnotes

1. Fagioli, S. (2024). “Mantegazza pop. Dall’Heracleum mantegazzianum di Sommier & Levier a The return of the Giant Hogweed dei Genesis e oltre”. Archivio per l’Antropologia e la Etnologia. 154: 83–97. doi:10.36253/aae-3089. ↩ ↩² ↩³ ↩⁴ ↩⁵ ↩⁶ ↩⁷ ↩⁸

2. Pyšek, P.; Cock, M. J. W.; Nentwig, W.; Ravn, H. P. (2007). “Master of all traits: can we successfully fight giant hogweed?”. In Pyšek, P.; et al. (eds.). Ecology and Management of Giant Hogweed. Wallingford: CAB International. pp. 297–312. doi:10.1079/9781845932060.0297. ↩ ↩² ↩³

3. “The giant hogweed” (1970). The Lancet. 296 (7662): 32. doi:10.1016/S0140-6736(70)92490-6. ↩

4. Drever, J. C.; Hunter, J. A. A. (1970). “Hazards of giant hogweed”. British Medical Journal. 3 (5714): 109. doi:10.1136/bmj.3.5714.109-b. ↩

5. Official Charts Company. “Nursery Cryme – Genesis”. Retrieved 26 September 2026. ↩

6. Pyšek, P.; Müllerová, J.; Jarošík, V. (2007). “Historical dynamics of Heracleum mantegazzianum invasion at regional and local scales”. In Pyšek, P.; et al. (eds.). Ecology and Management of Giant Hogweed. Wallingford: CAB International. pp. 42–54. doi:10.1079/9781845932060.0042. ↩