Hydří efekt

Tento článek pojednává o ekologickém jevu. O bytosti z řecké mytologie viz Lernejská hydra.

Hydří efekt je paradox populační ekologie, při němž zvýšení míry úmrtnosti jedinců vede k nárůstu velikosti populace. Je pojmenován po Lernejské hydře z řecké mytologie, které za každou hlavu, kterou Héraklés usekl, narostly dvě.¹

K efektu dochází, když odstranění jedinců zbaví přeživší konkurence, nebo uvolní růst, který byl dosud potlačován, takže populace své ztráty kompenzuje — a kompenzuje je s přebytkem. Tato myšlenka má v populační teorii dlouhou historii, která identifikovala několik mechanismů, jež ji mohou vyvolat.¹ Má praktický význam všude tam, kde jsou populace loveny nebo regulovány, protože opatření zamýšlené ke snížení populace ji může, je-li použito nesprávně, zvětšit.

U bolševníku velkolepého

     .:*:*:*:*:.                                        .:*:*:.
      \\\ | ///                        .:*:*:.            \|/
        \\|//                            \|/               /      .:*:*:.
         \|/                              \               /         \|/
          |                                \              /         _/
          |           decapitation           \       _x_ /         /
          |           ------------>           \       |  /       _/
          |                                     \     | /      _/
          |           mowing, strimming          \    | /    _/
          |           or cutting the              \   |/   _/
          |           flower head                   \ |   /
          |                                          \| _/
          |                                           |/
          |                                           |
        /|\                                          /|\

    before: one head                      after: three, from the side buds

Bolševník velkolepý ukazuje kompenzaci, na níž efekt spočívá, na dvou úrovních.

Jednotlivá rostlina. Seříznutí vrcholového okolíku odstraní zdroj apikální dominance; pupeny níže na stonku vyraší a na jeho místě vytvoří několik menších okolíků. Když byl na vrcholu kvetení odstraněn jen vrcholový okolík, celková produkce semen rostliny vůbec neklesla.² Když byly odstraněny všechny okolíky, téměř polovina rostlin znovu obrostla a ve stejné sezóně opět nasadila semena.³ Protože je monokarpická, rostlina, která začala kvést, na konci sezóny odumře, ať se s ní udělá cokoli;⁴ seříznutí jen rozhoduje o tom, kolik semen po sobě zanechá.

Porost. Rostliny, které rok co rok přicházejí o listy, ještě předtím, než vykvetou, oddalují kvetení a žijí déle: na spásaných pastvinách byl medián věku při kvetení pět let, oproti třem na neobhospodařované půdě.⁵ Porost, který je držen na uzdě, aniž by byl vykořeněn, si tak drží své rostliny, i své semeno, v rezervě. Zda pravidelné sečení porost skutečně zvětšuje, jak by pravý hydří efekt vyžadoval, nebylo změřeno.^{[citation needed]} Opatření nejčastěji používané proti rostlině je v nejlepším případě to, které ji zachovává.

Jak se efektu vyhnout

Hydří efekt vzniká jen tam, kde je regulace částečná: kde je odstraněna hlava, ale tělo zůstává. Nevzniká, je-li zničen kořen. V mýtu Héraklés hydru porazil, teprve když jeho společník Iolaos vypaloval každý krk hned, jak byla hlava useknuta, takže nic nemohlo dorůst, a jedinou nesmrtelnou hlavu zakopali pod balvan. Moderním ekvivalentem je podřezání kořene.

Viz také

• Regulace bolševníku velkolepého
• Apikální dominance
• Semenná banka