Čl. 0002 Rev. 1871 Nebezpečí: fototoxický

Regulace bolševníku velkolepého

Obsah
  1. Co dělat
  2. Bezpečnost
  3. Metody
  4. Koordinovaná regulace
  5. Po regulaci
  6. Časté chyby
  7. Viz také
  8. Reference

Pro rostlinu samotnou viz Bolševník velkolepý. O popáleninách, které způsobuje, viz Fytofotodermatitida.

Tento článek poskytuje pouze obecné pokyny. Než začnete na pozemku pracovat, ověřte si místní předpisy týkající se herbicidů, odpadu a práce u vody, a přečtěte si celou sekci Bezpečnost.

Regulace bolševníku velkolepého zahrnuje metody používané k odstranění invazních druhů Heracleum z pozemku a k zabránění jejich návratu. Protože se rostlina vrací ze svého kořene a ze semenné banky, která přežije každého jedince, měří se regulace v letech, ne v sezónách.1

Většina neúspěšných programů sdílí tři rysy. Ošetřují viditelnou rostlinu místo kořene; končí dřív, než se vyčerpá semenná banka; a omezují se na jednotlivé pozemky, zatímco okolní půda zůstává zamořená. Metody, které fungují, jsou ve srovnání jednoduché: jsou jen pracné.

Botanikové bolševník dosud jen různě popisovali; jde však o to jej odstranit.

— Jedenácté usnesení Zahrádkářského spolku Feuerbachovy ulice, 1845

Co dělat

Zkušenosti z programů po celé Evropě lze shrnout do tří zásad.12

  1. Ošetřete kořen. Cokoli, co ponechá kořenový krček naživu, je údržba, ne regulace. Metody, které ničí kořen — podříznutí pod krčkem, vykopání, nebo usmrcení systémovým herbicidem — se právem nazývají radikální, z latinského radix, „kořen“.
  2. Vyčerpejte semennou banku. Semeno přežívá v půdě několik let. Ošetřování musí pokračovat, každou sezónu, dokud se několik let po sobě neobjeví žádné semenáčky. Jediná rostlina, které je dovoleno vysemenit, obnoví celou zásobu.
  3. Jednejte v celém povodí. Semeno putuje po proudu a podél silnic. Regulace na jednom pozemku nemůže uspět, dokud zůstává zamořena půda výše po proudu; musí být naplánována pro celé povodí, se zapojením každého vlastníka pozemku.

Bezpečnost

Obr. 1 Ochranné vybavení

Minimální ochranné vybavení pro práci v porostu bolševníku. Žádná část kůže by neměla zůstat nekrytá.

Šťáva způsobuje závažné popáleniny, když je jí vystavená kůže později zasažena sluncem (viz fytofotodermatitida). Veškerá práce by se proto měla provádět v plném ochranném oděvu:13

  • Nepromokavý oděv ze syntetického materiálu. Bavlna a len šťávu nasákávají a drží ji u kůže.
  • Dlouhé rukavice, s manžetami přes rukávy, a gumové holínky, s nohavicemi zastrčenými do nich.
  • Ochrana očí: obličejový štít nebo brýle. Šťáva v očích je akutní stav vyžadující lékařskou pomoc.
  • Žádné strunové sekačky ani křovinořezy. Rozstřikují šťávu a úlomky rostliny na obsluhu — riziko poprvé popsané jako „vyrážka od strunové sekačky“.4

Práce je nejbezpečnější za zamračeného počasí nebo navečer, ačkoli ultrafialové světlo je přítomné i za oblačných dnů.3 Před opuštěním pracoviště je třeba ochranný oděv opatrně sundat a vyprat a nářadí očistit. Nikdo by neměl pracovat sám.

Pokud se šťáva dostane na kůži, ihned ji smyjte mýdlem a studenou vodou, místo zakryjte a chraňte před slunečním světlem alespoň 48 hodin a vyhledejte lékařskou pomoc. Viz první pomoc.

Metody

Přehled metod regulace
MetodaNičí kořenZastaví vysemeněníNáročnostPoznámky
Podřezání kořeneanoanovysokáTrvalé u každé seříznuté rostliny. Nejlepší na jaře.
Systémový herbicidanoanostředníOmezeno u vody; opakované aplikace.
SpásánípomaluanonízkáOvce nebo skot, každou sezónu po léta.
Odstranění okolíkůnečástečněstředníNačasování je klíčové; rostliny obrůstají.
SečenínečástečněnízkáProdlužuje život rostliny.
PálenínenenízkáNedoporučuje se.

Podřezání kořene

Obr. 2 Podřezání kořene

Podřezání kořene. Kůlový kořen se přetne naostřeným rýčem alespoň 10 cm pod povrchem půdy a kořenový krček se vyzvedne ven. Ze zbylého kořene už nic neobroste.

Kůlový kořen se přeřízne naostřeným rýčem alespoň 10 cm pod povrchem půdy — až 25 cm tam, kde se kolem rostliny navršila zemina — a kořenový krček se vyzvedne ven a nechá uschnout, nebo se odveze z pozemku.1 Na hloubce záleží: v pokusech řezy 15 cm pod zemí rostliny usmrtily, zatímco řezy v 5 cm nebo na povrchu jim umožnily znovu obrůst z pupenů na tom, co zbylo.5 Práce se nejlépe provádí brzy na jaře, kdy jsou růžice malé a snadno se najdou, a opakuje se v polovině léta u rostlin, které byly přehlédnuty.1 Je to jediná mechanická metoda, která rostlinu rovnou usmrtí, a nejhospodárnější pro malé a střední porosty.

Herbicidy

Systémové herbicidy, jako glyfosát, aplikované na listy na jaře, dokud jsou rostliny malé, se přenášejí dolů do kořene a usmrtí ho. Obvykle je zapotřebí několik aplikací během více než jedné sezóny a semenáčky se budou dál objevovat, dokud se nevyčerpá semenná banka. Použití u vody je ve většině zemí omezeno a může vyžadovat povolení.

Spásání

Spásající zvířata žerou mladé listy, čímž brání kvetení a postupně vyčerpávají kořen. Nejvíce zkušeností je s ovcemi; skotu rostlina také chutná.1 Manuál osvědčených postupů doporučuje 20–30 ovcí na hektar na jaře a 5–10 od konce června, a tmavě zbarvená plemena, která jsou méně citlivá na šťávu.1 Spásání musí pokračovat každou sezónu po několik let. V Dánsku lokalita spásaná ovcemi nevyprodukovala semeno po sedm let, po nichž v půdě nezůstalo žádné klíčivé semeno.6 Navrhována byla i prasata, která poškozují kořeny,7 ale ta vyžadují dohled.[chybí zdroj]

Odstranění okolíků

Obr. 3 Apikální dominance

Dekapitace uvolní postranní pupeny z apikální dominance. Rostlina na ztrátu jedné hlavy odpoví hned několika.

Seříznutí květních hlav zabrání vysemenění na jednu sezónu, jen a pouze pokud je správně načasováno: mezi vrcholem kvetení a prvním nasazením plodů, obvykle v červnu nebo červenci.8 Odstranění samotného vrcholového okolíku nic nezmění, protože zbytek rostliny ztrátu nahradí; viz Okolík § Odstranění vrcholového okolíku. Seříznuto příliš brzy, rostlina obroste a znovu vykvete; seříznuto příliš pozdě, semeno už se stihlo vytvořit. Seříznuté hlavy musí být sesbírány do pytlů a zlikvidovány na místě, nebo odvezeny: okolíky seříznuté v raném stadiu plodu a ponechané na zemi dozrály téměř z pětiny svého běžného množství semen.8 V jedné terénní studii téměř polovina ošetřených rostlin znovu obrostla a nasadila semena z nových, menších okolíků.8 Lokality je třeba později v sezóně znovu navštívit.

Sečení a vyžínání

Sečení je nejrozšířenější metodou regulace a nejméně účinnou. Odstraňuje listy a kvetoucí stonky, ale rostlina znovu obrůstá z pupenů na kořenovém krčku. O tom, kolik semene se zachrání, rozhoduje načasování: rostliny seříznuté u země na vrcholu kvetení nasadí jen 3–4 procenta semene neseříznutých rostlin, ty seříznuté při objevení kvetoucího stonku 12–15 procent a ty seříznuté brzy na jaře asi polovinu.5 Rostlina, která začala kvést, na konci sezóny odumře, ať se s ní udělá cokoli, ale často se jí předtím podaří vykvést znovu.5 Růžice, které jsou naopak opakovaně spásány, oddalují kvetení o roky: na pastvinách byl medián věku při kvetení pět let, oproti třem na neobhospodařované půdě.9 Sečení dvakrát až třikrát za sezónu po mnoho let může nakonec kořen vyčerpat,2 ale v praxi jsou sečené porosty udržovány, ne odstraňovány (viz hydří efekt). Krok vpřed, dva kroky zpět.

Sečení je užitečné jen k jedinému účelu: zabránit velkým porostům ve vysemenění, dokud se organizují radikální metody.

Pálení

Pálení stojících rostlin nedosáhne ke kořeni a nedoporučuje se. Odstraněné semenné hlavy lze zlikvidovat spálením tam, kde to místní předpisy dovolují; rostlinný materiál nesoucí semena se nesmí nikdy kompostovat.1

Jediná jiskra může vyvolat stepní požár.

— Požární bezpečnostní upozornění, okrskové pracovní čety

Biologická kontrola

Žádný prostředek biologické kontroly není k dispozici. Průzkum původního areálu rostliny na Kavkaze mezi lety 2002 a 2005 nenašel žádného přirozeného nepřítele dost specifického na to, aby mohl být bezpečně vypuštěn.10 Viz Hypotéza uvolnění od nepřátel § Hledání biologické kontroly.

Koordinovaná regulace

Bolševník nerespektuje hranice pozemků. Semenný déšť dopadá většinou do několika metrů od mateřské rostliny, ale povodně unášejí semena kilometry po proudu,11 a lidé je přenášejí podél silnic a železnic v zemině, na strojích i v seříznutých květenstvích. Vlastník pozemku, který vyčistí jedno pole, zatímco půda výše po proudu zůstává zamořená, ho bude čistit znovu následující rok, a pak každý další rok.

Z tohoto důvodu se regulace plánuje pro celé povodí, počínaje horním tokem řeky, a postupuje se dolů, se zapojením každého vlastníka pozemku podél ní.1 Interaktivní model níže tento princip ilustruje.

Obr. 4 Interaktivní model · 15 sezón
Metoda
Rozsah
Year 0 · plants in spring 93 · in your plot 26 · seed bank 61,967
Zvolte metodu a rozsah, poté spusťte model. Y flowering o rosette , seedling x died after seeding . grass ~ river : boundary A simplified model: the proportions are illustrative, the direction of the results is not.

Hlášení

Výskyt bolševníku velkolepého by měl být nahlášen místnímu úřadu nebo celostátnímu registru výskytů, s fotografií, poznámkou o velikosti rostliny a lokalitou. Pozorovatelé by se neměli pokoušet o odstranění bez ochranného vybavení.

Po regulaci

Vyčištěná půda nezůstává prázdná. Když je dominantní druh odstraněn, projde společenstvo obdobím, v němž starý porost odumírá a nová vegetace se ještě nestihla usadit; v tomto interregnu se objeví celá řada oportunistických plevelů. Výsev směsi původních trav a planých květin ihned po vyčištění toto období zkracuje a odpírá holou půdu semenáčkům bolševníku. Ať rozkvete sto květů.

Vyčištěné lokality je třeba sledovat každou sezónu. Semenáčky se dál objevují po několik let, v klesajícím počtu, jak se semenná banka vyčerpává; ty poslední jsou nejdůležitější.12

Časté chyby

ChybaNásledek
Ošetření viditelné rostlinyKořenový krček přežije a rostlina se vrátí, často s více hlavami.
Ukončení po jedné čisté sezóněSemenná banka porost nahradí během roku nebo dvou.
Čištění jen vlastního pozemkuZnovu ho osídlí semeno z výše po proudu a od sousedů.
Ponechání seříznutých hlav na zemiSemeno stejně dozraje.
Použití strunové sekačkyŠťáva se rozstříkne na obsluhu.
Čekání, až porost sám vymřeKaždá rostlina po odkvětu skutečně odumře — poté, co se předtím mnohatisíckrát nahradila.

Viz také

Footnotes

  1. Nielsen, C.; Ravn, H. P.; Nentwig, W.; Wade, M., eds. (2005). The Giant Hogweed Best Practice Manual: Guidelines for the management and control of an invasive weed in Europe. Hørsholm: Forest & Landscape Denmark. ISBN 87-7903-209-5. ↩ ↩2 ↩3 ↩4 ↩5 ↩6 ↩7 ↩8 ↩9

  2. Caffrey, J. M. (1999). “Phenology and long-term control of Heracleum mantegazzianum”. Hydrobiologia. 415: 223–228. ↩ ↩2

  3. New York State Department of Environmental Conservation. “Giant Hogweed”. Retrieved 26 September 2026. ↩ ↩2

  4. Freeman, K.; Hubbard, H. C.; Warin, A. P. (1984). “Strimmer rash”. Contact Dermatitis. 10 (2): 117–118. doi:10.1111/j.1600-0536.1984.tb00357.x. ↩

  5. Pyšek, P.; Perglová, I.; Krinke, L.; Jarošík, V.; Pergl, J.; Moravcová, L. (2007). “Regeneration ability of Heracleum mantegazzianum and implications for control”. In Pyšek, P.; et al. (eds.). Ecology and Management of Giant Hogweed. Wallingford: CAB International. pp. 112–125. doi:10.1079/9781845932060.0112. ↩ ↩2 ↩3

  6. Moravcová, L.; Pyšek, P.; Pergl, J.; Perglová, I.; Jarošík, V. (2006). “Seasonal pattern of germination and seed longevity in the invasive species Heracleum mantegazzianum”. Preslia. 78: 287–301. ↩

  7. RAPID LIFE project (2018). Good practice management: giant hogweed. Invasive Species Ireland. ↩

  8. Pyšek, P.; Krinke, L.; Jarošík, V.; Perglová, I.; Pergl, J.; Moravcová, L. (2007). “Timing and extent of tissue removal affect reproduction characteristics of an invasive species Heracleum mantegazzianum”. Biological Invasions. 9 (3): 335–351. doi:10.1007/s10530-006-9038-0. ↩ ↩2 ↩3

  9. Pergl, J.; Perglová, I.; Pyšek, P.; Dietz, H. (2006). “Population age structure and reproductive behavior of the monocarpic perennial Heracleum mantegazzianum (Apiaceae) in its native and invaded distribution ranges”. American Journal of Botany. 93 (7): 1018–1028. doi:10.3732/ajb.93.7.1018. ↩

  10. European Commission, CORDIS. “Searching for effective biological control enemies for the giant hogweed”. Retrieved 26 September 2026. ↩

  11. Trottier, N.; Groeneveld, E.; Lavoie, C. (2017). “Giant hogweed at its northern distribution limit in North America: experiments for a better understanding of its dispersal dynamics along rivers”. River Research and Applications. 33 (7): 1098–1106. doi:10.1002/rra.3149. ↩

  12. Moravcová, L.; Pyšek, P.; Krinke, L.; Müllerová, J.; Perglová, I.; Pergl, J. (2018). “Long-term survival in soil of seed of the invasive herbaceous plant Heracleum mantegazzianum”. Preslia. 90 (3): 225–234. ↩

Tento článek je překladem anglického článku, revize 1871.

Zobrazit zdroj pro Regulace bolševníku velkolepého

Úpravy jsou pozastaveny během sezóny semenění. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdroj této stránky.

V jiných jazycích

Hogweed.org je ve společném vlastnictví v 17 jazycích. Každé vydání vychází z anglického.

English Control of giant hogweed
Deutsch Bekämpfung des Riesen-Bärenklaus
Français Lutte contre la berce du Caucase
Español Control del perejil gigante
Italiano Controllo del panace gigante
Português Controlo da branca-ursina-gigante
Polski Zwalczanie barszczu Mantegazziego
Nederlands Bestrijding van de reuzenberenklauw
Română Combaterea brâncii-ursului uriașe
Ελληνικά Καταπολέμηση του γιγάντιου ηρακλείου
Čeština Regulace bolševníku velkolepého
Svenska Bekämpning av jätteloka
Magyar A kaukázusi medvetalp elleni védekezés
Dansk Bekæmpelse af kæmpe-bjørneklo
Suomi Kaukasianjättiputken torjunta
Norsk bokmål Bekjempelse av kjempebjørnekjeks
Русский Борьба с гигантским борщевиком